Když rychle získaný náskok škodí

Je to paradox, ale ve sportu se čas od času objeví. Tentokrát se to stalo hned ve třech dnech za sebou. Včera vedla hokejová Sparta brzy 2:0 a 3:1, ale z výhry se radovala Kometa. V neděli hokejisté Kladna vedli v 5. minutě 3:0, ale Olomouc otočila na 5:3.  V sobotu třígólový náskok fotbalistům West Bromwiche (mimochodem už v 1. minutě se trefil Matěj Vydra) v anglické Premiere League stačil jen k remíze s Tottenhamem. Proč je někdy rychle nabyté vedení ke škodě?

"Jak jsme to mohli prohrát?"

Je to jen další důkaz toho, že více jak 50% procent sportovní úspěchu dělá psychika. Týmy, které záhy prohrávají o dva, o tři góly, najednou nemají co ztratit. Jasně, jsou chvíli psychicky na dně, ale od něj se přece nejlépe odráží. Když prohráváte v úvodu zápasu, tak víte, že před sebou máte ještě spoustu času na pokus o obrat. Víte, že když se žádný zázrak nestane, tak jste si zápas prohráli sami v prvních minutách a můžete se zlobit jen sami na sebe.

Pro každý obrat je důležitý první gól, který vykřese naději. Prohrávající tým si najednou uvědomí, že by to mohlo jít, že by se mohlo začít dařit a momentum je na jeho straně. Družstvo ve vedení poprvé lehce znervózní a začne mít v hlavě takový ten pocit: „Ty vole, bacha, jestli tohle pustíme, tak jsme pěkný blbci.“

Pak přijde kontaktní gól. Prohrávající si začnou věřit, že určitě přijdou další góly, začne jim to ještě více jezdit/běhat, vyblázní se k ještě lepšímu výkonu. Vedoucí celek se začne ještě více strachovat, začne dělat chyby z nervozity a je vyrovnáno.

Tým, který srovnal je na koni. Mužstvo, které přišlo o rychle získaný náskok, neví kudy kam. Hráči po sobě koukají, co se to sakra děje. Katastrofa pokračuje a obrat je na světě. Družstvo, jež záhy vedlo, najednou prohrává. Teoreticky by se mohlo samo postavit do role, že už nemá co ztratit. Jenže jeho hráči vědí, že v tomhle utkání už toho ztratili hodně a navíc už nemají tolik času na obrat, jako měl jejich soupeř.

Na zápasy s takovýmto průběhem se nezapomíná. Hlavně musíte mít štěstí a být na straně toho týmu, kterému se povedlo utkání otočit. I legendární fanoušek Arsenalu Nick Hornby ve své knize Fotbalová horečka psal, že nejlepší vítězství jsou ta, kdy váš tým prohrává 2:0.

Jaký mělo průběh nejlepší utkání české fotbalové reprezentace? Euro 2004, Česká republika – Nizozemsko a Češi prohrávají v 20. minutě 0:2. Koller snižuje, Baroš vyrovnává a Šmicer otáčí na 3:2…

Podobné obraty se netýkají jen fotbalu a hokeje. V tenise a volejbale občas někdo otočí utkání z 0:2 na sety. Sám jsem zažil několik obratů při basketbale, kde sice padá hodně bodů, ale vemte si, že na smazání dvacetibodového náskoku potřebujete minimálně sedmkrát skórovat a sedmkrát ubránit. Ale i v basketu znervózníte, když soupeř z takového náskoku začne ukrajovat. Naopak z druhé strany, když jej začnete stahovat, dostanete se do laufu, vyhecujete se a makáte na víc než sto procent.

Rájem pro obraty je ženský basketbal. Loni jsem pískal utkání dorostenecké ligy Pelhřimov – Olomouc, když domácí hráčky prohrávaly v 12. minutě o 30 bodů. „Ach jo, takovéhle zápasy moc nemusím, když jsou hned rozhodnutý,“ řekl jsem kolegovi. „Počkej, jsou to ženský, tady se může stát všechno,“ odpověděl mi druhý rozhodčí. Pelhřimov vyhrál 67:61.